5 Nejznámějších mýtů o umělém osvětlení rostlin

Mýtus #1: Výkon svítidla je ukazatel svítivosti

Ačkoli korelace mezi výkonem a svítivostí existuje, určitě takové tvrzení není zcela správné. Vždy je potřeba ohlédnout se po dalších parametrech, mnohdy je u svítidel uváděna svítivost v lumenech, ale vy byste měli raději hledat hodnotu PPFD v mikromolech, což my u všech svítidel sami měříme a uvádíme. Starší technologie čipů má větší odběr elektřiny ale svítí méně než nová pěstební svítidla, které mohou mít klidně nižší výkon. Nejstarší typy svítidel používají LED čipy s efektivitou cca 75lm/W. Nejnovější Samsung čipy dosahují efektivity až dvojnásobné 150lm/W. Z čehož vychází, že špatně zakoupené nekvalitní svítidlo vás připraví o peníze a přitom rostlince nedáte ani tolik světla co si žádá.

Mýtus #2: Rostliny nepotřebují žádné zelené světlo 

Myšlenka, že rostliny neumí využít světelné záření v rozmezí 450 nm - 550 nm (zelené světlo) je samozřejmě chybná. Určitě jste to už také někde slyšeli a možná jste to viděli i podložené spektrálními grafy s křivkou, která měla vysoký vrchol pouze v červené a modré části spektra a uprostřed v zelené části byla křivka na dně. Tyto grafy popisují pouze fotosyntetickou aktivitu chlorofylu A a B. Pokud vezmete v potaz další důležité procesy fotosyntézy jako třeba Beta-Karoten, tak ten je vyznačen už částečně v zeleném spektru světla. Pokud řekneme, že jsou rostliny 100% citlivé na modrou a červenou složku světla, tak zelené světlo rostlina "vidí" cca 20%.

Mýtus #3: PAR slouží k určení kolik světla rostlina potřebuje

S těmito případy jsme se na některých fórech a webech též setkali. V hodnotách PAR neudáváme kolik světla rostlina potřebuje, na to se používá DLI. PAR ve správném znění (Photosynthetically active radiation) ukazuje jak rostlina "vidí" světlo z jejího pohledu. Nejsilněji vnímá červené a modré světlo a trochu menší citlivost má na zelenou a žlutou část spektra.

Mýtus #4: LED pěstební světla jsou 100% efektivní světelný zdroj

Tady by šlo samozřejmě slovíčkařit a proto některé pofiderní obchody, především Čínská tržiště používají jako marketingový chyták. Z podstaty věci by to však znamenalo, že dokážeme 100% elektřiny převést pouze na světlo. To bohužel žádná technologie v současnosti nedokáže. Samozřejmě je LED technologie aktuálně nejeefektivnější zdroj světla, ale není 100%, na to si ještě počkáme. Všichni uživatelé LED světel ví, že LED čipy v provozu dost hřejí, takže přebytková energie v podobě tepla uniká do prostoru. Existují laboratorní experimenty, kde používají svítidlo s 98% efektivitou, funguje to na principu, že tepelné záření se akumuluje dokud nemá takovou energii aby proniklo ven ve formě viditelného světla. 

Mýtus #5: LED osvětlení nemůže rostlinám uškodit

Mnoho lidí se domnívá, že díky nižší provozní teplotě se rostliny pod LED osvětlením nespálí. Samozřejmě co se týká teploty jsou na tom LEDky ze všech světelných zdrojů nejlépe a rostlinu tepelně popálí až když se vyloženě dotýkají listy samotného svítidla. Však pozor, rostlinu může spálit i vysoký fotonový tok, což je síla osvětlení. Pokud dáte výkonné pěstební svítidlo příliš blízko k rostlině kde může být PPFD až 1200 mikromolů za sekundu dojde brzy ke spálení listu, to poznáte tak že začne světlat, žloutnout a postupně na některých místech hnědnout. Tato transformace listu se děje od okraje ke středu listu. Mladé rostliny jsou na to citlivější a některým druhům může ublížit i hodnota kolem 750 µmol/s.

poznámka redakce: Kvůli důležitosti uvedených informací aby nedošlo k neúmyslnému ublížení rostlince uvádíme u všech našich pěstebních světel tyto důležité parametry z jaké výšky disponuje svítidlo jakou hodnotou fotonového toku vyjádřeno v mikromolech za sekundu (= PPF nebo PPFD). Všechny taková data jsou měřeny v našich prostorech profesionálním PAR metrem, který si u nás můžete zapůjčit nebo zakoupit.